Bylo nebylo, malý chlapeček dostal od strýčka černou perlu a maminka mě oslovila s prosbou, zdalipak bych se nepokusil ji zakomponovat do nějakého přívěsku na krk. Docela zajímavá zakázka.
Nosit černou perlu u sebe není úplně jednoduchá záležitost, reprezentuje
totiž prázdnotu prvotního temného prostoru. Kvantové pole všech
možností projevu vesmíru. Neprojevené "všechno", rozpuštěné v prázdnotě
oceánu prvotního chaosu. Pro trénovaného mystika je tato prázdnota
naplněna klidem, tichem, dokonalostí. Avšak
na pláni mysli obyčejného člověka mohou z této prázdnoty vystupovat
nejstrašnější děsy, hrůzné obrazy marnosti, chaosu, neuspořádanosti,
naprosté absence opory, smrti ega, nicoty. Fajn, tak tohle mám pověsit
dvouletému chlapíkovi na krk, aha!
Nuže do práce. Existují čtyři,
dobře známé živly a pátý, prostor, ve kterém se ona čtveřice živlů
realizuje a tvoří projevený vesmír. Dále tu máme dobře známou genezi těchto
živlů, kdy se jeden transformuje v druhý, země v oheň, ten ve vzduch,
vzduch se sráží ve vodu a ta pokračuje zpět v element země, čímž se nám
uzavírá základní kruh tvoření ve vesmíru. Tento kruh jsem naznačil, do
čtyř světových stran, vyraženými živlovými značkami, tedy jejich
grafickými zjednodušeninami. Geneze živlů takto v talismanu roztáčí
pozitivní svastiku vesmírného tvoření a abychom nebyli skrblíci, má na
to hošík tolik prostoru, kolik si jen umí, nebo spíš asi ani neumí
představit. Volný prostor čekající na projevy spontánní, pozitivně
nasměrované tvořivosti. To už nezní tak strašně, ne? Tak teď už jen
aby múzy líbaly řádně smyslně a „Černá perla“ může vyplout.
Žádné komentáře:
Okomentovat